Kuromyu 2: The Most Beautiful Death in the World; Sen no Tamashii to ochita shinigami

Kuroshitsuji muzikál 2: Nejkrásnější smrt na světě; Tisíc duší a padlý Bůh Smrti.

Spousta anime je dobrá tím, že má svou divadelní podobu. Lidi jako já, s úchylkou na divadlo, můžou být happy.

Kuroshitsuji není v tomhle výjimkou, muzikály má momentálně dva (v květnu v podstatě tři, ačkoli to bude re-make).

Jestli se ptáte, proč začínám druhým muzikálem, je to jednoduše proto, že mě ten první vůbec nezaujal (už si ani nepamatuju, o čem vlastně je), a v porovnání s tím druhým je nic. (Fakt, že k němu mám opravdu obrovský vztah, protože to byl můj první japonský muzikál, teď ponechme stranou)

Příběh začíná klasicky jednoho rána, Ciel zrovna vstal, trojice služebnictva dělá kravál a binec, Sebastian má nemístné vtípky. V novinách se píše o záhadných vraždách mladých dívek. Je to doopravdy zvláštní, jelikož žádná z obětí se netváří vyděšeně, dokonce to vypadá, jakoby zemřely s úsměvem na tvářích.

Ciel dostává dopis od královny, aby tento případ vyřešil, a tak se do toho se svým démonickým sluhou pustí.

Stejný případ dělá pěkné zmatky v záznamech shinigami (bohů smrti), protože počet naplánovaných úmrtí, smrtí a sesbíraných duší nesedí tak jak by měl.

Případ dostává na starosti Alan Humpries, a tady se dostáváme k jádru příběhu.

Alan je velice křehce vypadající shinigami. Shinigami jsou nesmrtelní. Měli by být. Ale Alan trpí jistou nemocí, zvanou „Shi no toge“, trny smrti. Pokud se dobře pamatuju, tak nikdo přesně neví, co nemoc způsobuje, jisté je jen to, že se trny pomalu zarývají hloub a hloub a ve chvíli kdy dosáhnou Alanova srdce, mladý shinigami zemře. Není na to žádný lék.

Alana neustále přepadají záchvaty bolesti (patrně to má něco společného s větší fyzickou aktivitou anebo rozčílením). Alan se smířený se svým osudem, sice značně zdeprimovaný a vyděšený, přesto se snaží vypadat dostatečně silně a pečlivě vyplňovat své povinnosti.

A pak je tady Eric, Alanův bývalý učitel a blízký přítel, kterého Alanova situace velice trápí. Snaží se najít nějaký způsob, jak Alana zachránit, ale to není možné… Anebo že by přece jen ano…? Existuje jistá legenda…

„Erica no hana no, hanakotoba wa kodoku…“

„Vřes v jazyce květin znamená osamění…“

Kdo má na svědomí vraždy mladých dívek? A co je pravdy na tom, že tisíc nevinných duší dokáže vyléčit Trny Smrti?

A jak do toho zapadá perverzní Druitt?

„Eien no inochi... Oretachi no einen no inochi wa… Yami da.“

„Věčné životy… Naše věčné životy… Jsou plné temnoty“

Dovoluji si tvrdit, že jsem za svou „kariéru“ viděla hodně divadelních her a muzikálů, a tento je jeden z mých nejoblíbenějších. Dokonale zahrané tragické lovestory, úžasná hudba, skvělé herecké složení….

Herecké obsazení:

Yuya Matsushita jako Sebastian

Yukito Nishii jako Ciel

Takuya Ueahara jako Grell

Matsumoto Shinya jako Alan Humphries

Taisuke Saeki  jako Eric Slingby

Nagaoka Takuya jako William T. Spears

Iwasaki Hiroshi jako Baldroy

Minami Shota jako Finnian

Igari Atsuko jako Mey-Rin
Izumi Shuuhei jako Undertaker
Fujita Rei jako Aleister Chamber

Ise Nao jako Fred Aberline

Aoiku Takatoshi jako Sharpe Hanks

Yosuke Crawford jako Ronald Knox

Vztah mezi Ericem a Alanem je fascinující. Doslova. (Jestli mi ještě někdo bude tvrdit, že jsou jenom kamarádi, tak ho praštím.)

Velmi by mě zajímalo, jestli květina „erica“, tedy vřes, má něco dělat s Ericovým jménem. Je dost pravděpodobné, že ano, jelikož japonci si potrpí na symboliku, a na „hanakotoba“, jazyk květin, obzvlášť.

Shrnutí: Vtípky detektiva Aberlaina či jak se jmenoval, a jeho kolegy nikdo nechápe.

Sebastianovy vtípky jsou úchylné.  Nya!

Ronald je random.

Alan je zdeprimovaný uke.

Eric je tragická postava.

Grell v negližé! (toto mluví samo za sebe).

Ciel v šatech.

Alan v šatech.

A jedno velké tragické lovestory (já si za tím stojím)

Kamarádka to označila za „novodobého Romeo a Julii“. Což je k faktu, že MatsuShin hraje obvykle ženské role, celkem vtipné přirovnání.

 

Výhodou na tomhle myu (muzikálu)  je, že člověk vlastně ani nemusí znát děj anime, aby to pochopil. Pouštěla jsem to kámošce, která viděla z anime jenom první epizodu, ale díky tomu, že ty nejdůležitější věci (jak Ciel vyvolal Sebbyho, co vlastně Shinigami dělají atd…) je tam v podstatě vysvětleno, takže ona se občas jenom ujistila o nějakém random detailu.

Navíc Alan a Eric jsou postavami vytvořenými jen pro muzikál. Což ale spoustě lidí (včetně mě) vadí. (pod tlakem fanoušků je strčili do Shinigami OVA. Sotva tři vteřiny.)

Jak jsem již dříve zmiňovala, v květnu se bude hrát re-make tohohle muzikálu (oficiální stránky: namashitsuji.jp/; blog: yaplog.jp/namashitsuji). Většina hereckého obsazení je změněná, a lidi na to dost nadávají, ale upřímně, já jsem zvědavá, co z toho vyleze. Vážně, těším se.

To je tuším všechno, co jsem Vám k tomu chtěla říct.

České titulky budou asi tak za století. (Ano, jsem to já, kdo to překládá, a ano, vím, že to slibuju už víc jak dva roky)

A na závěr prosím o minutu ticha za tu nejkrásnější smrt na světě.

Camellia