Japonský svět: Kimi wa Petto

English: You're my Pet/ Tramps Like Us
Rok vydání: 2003
Dílů: 10
Žánr: Romantická komedie?

Cast:

Koyuki as Iwaya Sumire
Matsumoto Jun as "Momo" Goda Takeshi
Tanabe Seiichi as Hasumi Shigehito
Suzuki Sarina as Shirotae Yuri
Sakai Wakana as Fukushima Shiori
Eita as Horibe Junpei
Uehara Misa as Kuraki Mayumi
Ishihara Satomi as Shibusawa Rumi

Video trochu spoileroidní...
Děj:

Dorama je natočená podle stejnojmenné mangy. Proto se vám děj bude zdát dost divný :D Jinak existují dvě verze. Tahle starší japonská dorama a pak ještě korejský film.
Sumire je krásná, chytrá, umí vařit, má dobře placenou práci. Prostě dokonalá žena. Možná až moc dokonalá. Většinu mužů její dokonalost totiž odrazuje. Nechtějí ženu, která je mnohem lepší, než oni. Přítel, kvůli kterému si koupila větší byt a plánovala, že s ním založí novou rodinu, se s ní rozešel. Podvedl ji s jinou, která následně otěhotněla. Cítil se prý vedle ní méněcenný. Když odešel, nebrečela. Nikdy neukazuje před nikým své emoce, je to profesionálka. Sumire však od té doby bolí hlava a nemůže spát. Když už je toho na ni moc, zajde k psychologovi. Ten jí poradí jediné - vybrečet se z toho. To se jí ale nelíbí. Následně má její šéf nějaké nevhodné poznámky a jí rupnou nervy a vrazí mu jednu do zubů. Další den Sumire přeloží na jiné oddělení. Když jde pozdě večer domů, má už všeho po krk. Ještě jí před bytem někdo pohodil velkou kartonovou krabici. Když však nahlédne dovnitř zjistí, že v ní nejsou odpadky nebo opuštěné zvíře, ale napůl polomrtvý zmlácený mladík v bezvědomí.

Šokovaně netuší, co má dělat, navíc začne pršet. Nakonec se v rychlosti rozhodne ho vzít domů, venku leje. Dotáhne ho i s krabicí do svého bytu a tam ho ošetří. Ráno si odejde do práce s tím, že ten člověk odejde. Jenže když se vrátí domů, je tam pořád. A nehodlá odejít. Vysvětlí jí, že nemá kam jít a že udělá co bude chtít, jen když ho tam nechá. Nabízí jí cokoliv - bude předstírat, že je její milenec, bratr, manžel, oblíbená hvězda, cokoliv. Ona se ho chce zbavit a tak přijde s tím, ať se tedy stane jejím domácím mazlíčkem. Bude mít v tom případě však práva jako domácí mazlíčci. Překvapivě s tím neznámý souhlasí.

Sumire je nejdřív šokovaná, za chvíli však pochopí, že to nabyl zas tak špatný nápad a oběma jim ten vztah vlastně prospívá. Neznámý dostane jméno Momo, po jejím zesnulém psu. Trochu jako pes vypadá a dokáže se tak i chovat.

Ve skutečnosti je to ale Goda Takeshi, syn jakési baletky, který se pohádal s rodiči a utekl z domu. Už čtyři roky rodiče neviděl. Protloukal se tak různě světem. Tancuje, říkají o něm, že je moc talentovaný.

Sumire zjistí, že jen před ním dokáže ukázat všechny své emoce. Odhodí svou masku a je sama sebou.

Momo nebo Takeshi to cítí podobně. Se Sumire se cítí skvěle, možná až moc...

Všechno se však komplikuje a do jejich ideálního vztahu vstupuje Hasumi-sempai. Ideální muž. Hezký, dobře zabezpečený, chytrý, hodný. Dávná láska Sumire. Začne pracovat ve stejných novinách, jako Sumire a protože už se ode dávna znají, začne Sumire chtít. Ona s ním začne chodit a všechno je ideální. Jenže co když vaše domácí zvířátko začne žárlit?

A co když páníček ani před partnerem a možná i budoucím manželem nedokáže sundat masku a ukázat mu svou pravou tvář? A když se domácí zvířátko ztratí?

Opustí páníčka a páníček postupně zjišťuje, že s Momem se cítí daleko líp?

A co když Momo není tak úplně zvířátko, ale hezký, mladý a mooc talentovaný muž, který dost dobře tancuje a má vlastní život? A když se páníček možná bude vdávat? Když Momo oznámí páníčkovi, že ho za týden opustí a hodlá odjet na tři roky do Německa do prestižní taneční školy?

Co si vybrat? Zůstat na místě, kde se cítíte nejlépe, s člověkem, kterého milujete nebo tohle všechno pustit a snažit se žít normální život, jako všichni ostatní?

Hodnocení:
Na tuhle doramu jsem narazila úplně náhodou už tak... před rokem? Nevím, už je to hroozně dávno, zdá se mi :D Tehdy jsem tam neznala žádného herce a navíc mi ten děj přišel strašně divný. Přece jen, mít člověka jako domácí zvířátko, to je trochu zvrácené a navíc mi tahle situace přišla tak strašlivě nereálná. Ale nějak jsem zvládla první díl a pak už to šlo šupem. XD Ten hlavní herec se mi nejdřív moc nelíbil, stejně tak Sumire. Jenže postupem času byl tak strašlivě roztomilej a ty scény byly tak nehorázně vtipný, že jsem u toho umírala.

Navíc když se na to díváte přijde vám, že Sumire k Momovi prostě patří. Celou dobu vás tam trošku irituje Hasumi-sempai, který je taky dokonalý, ale vy prostě chcete Sumire s Momem... Jinak tohle byl můj první seroš s Junem... Jak se to zvrhlo, že :D

Viděla jsem kousky z té korejské verze. Moc se mi to teda nelíbilo a nějak nemám odvahu se na to mrknout, no uvidíme. Každopádně dost vtipné mi přijde, že z něčeho takového

vyrostlo tohle *hledá nějakou sexy fotku, kde by nebyl tak roztomilej a moc se jí to nedaří XD*

Deset let rozdíl, mimochodem...

Jinak doramu řadím mezi jednu z nejoblíbenějších, Jun tam byl tak nehorázně roztomilej... Děj pěkný, zajímavý a nenastal díl, kdy bych se začala nudit. Možná to bylo až moc krátké :D

Ještě pár obrázků... Když už jsem je vyhrabala...