Něco málo o tvoření japonských jmen

Když se v našich krajích narodí dítě, rodiče sáhnou po kalendáři a listují v něm tak dlouho, dokud nenajdou jméno, které se jim líbí nejvíc. Stejně tak to funguje ve spoustě jiných zemí.

Jak to ale chodí v Japonsku? Možná už jste slyšeli o tom, že japonské maminky nemají žádný kalendář, ze kterého by mohl vybírat jména…

Ono tvoření japonského jména je větší věda než by člověk řekl.

Řekněme si tedy něco málo o japonských křestních jménech, a o tom, jak vznikají.

V Japonsku se jména totiž tvoří.

Nejprve se na to podívejme z obecného hlediska. Japonská osobní jména jsou obvykle tvořena 1-3 čínskými znaky (kanji), anebo se dají také zapisovat kanou (katakanou nebo hiraganou; slabičné abecedy).

Není to ovšem tak, že by si rodič mohl vzít jakýkoli znak, který  ho napadne. Přece jenom je to trochu „omezené“.

Znaků povolených pro použití ve jménech je celkem 2 997 (2136 znaků „běžného užití“ + 861 znaků povolených jen pro jména). Je to tedy celkem dost. Zároveň každý z těchto znaků má:

a) japonské čtení

b)sinojaponské čtení

c) čtení ve jménech

Což nám v podstatě při tvoření jména dává skoro neomezené možnosti.

Dítě obvykle dostává jméno až po narození (7.den); A to proto, aby ho nejprve rodiče viděli a spatřili nějaký typický rys, který může být nějak zakomponován do jména. Dále se dá do jména zapojit nějaký aspekt dne, kdy se dítě narodilo (pojmenuju svou dceru Yuki, protože v den kdy se narodila sněžilo…), anebo třeba taky přání do budoucna.

V minulosti vybírali jméno prarodiče, dnes je to již spíše výjimka a jméno vybírají rodiče.

Častá je však konzultace s astrology, šintoistickými i buddhistickými kněžími, specialisty na jména (z čehož se vyvinul celkem slušný byznys). Například se s nimi řeší číselná symbolika, zda je počet tahů ve znacích jména šťastný.

V minulosti se klad velký důraz na význam jednotlivých znaků, dnes se již spíše setkáme s důrazem na zvukovou stránku jména, a z toho důvodu se často objevuje katakana a hiragana.

Častá byla taky tradice v rámci rodiny, kdy se ve jménech objevoval společný znak .

Jména byla vždycky silně ovlivňována historickými událostmi a slavnými osobnostmi, také císařskou rodinou.

Dnes se také často vyskytují jména podle postaviček z anime, mangy, her…

Také je samozřejmě velký vliv médií, když mi někde napíšou, že takové a takové jméno je skvělé, tak proč ho nepoužít, že…

Dále se dají najít vlivy západních zemí, takže se vyskytují jména západně znějící a psaná kanji na korespondenci významu (například jméno Runa = přepis slova Luna, a píše se znakem 月což znamená Měsíc). A také se vyskytují jména, která nemají vůbec žádnou souvislost znaku s významem.

Dnes také přibývají neobvykle a obtížně čitelná jména, když rodiče použijí málo používané znaky (většinou ve snaze o originalitu), a kdo to má potom přečíst, že jo.

S těžko čitelnými jmény se nese obrovský problém s tím, že ani samotní Japonci je nejsou schopni přečíst, často dochází ke komolení… Což může vést až k šikaně dětí, a ve vyhrocených případech k narušení vztahů dětí s rodiče, protože rodiče jsou ti, kteří jméno vybrali, že jo, takže za všechno vlastně můžou oni.

O to hůř, že změnit si jméno je v Japonsku prakticky nemožné.

Zjednodušeně řečeno, člověk si při výběru jména pro své dítě může vybrat jakékoli znaky z těch, které jsou povolené, a přiřadit jim nějakou výslovnost. Není to nijak omezené, ale mohou vznikat problémy z hlediska právní úpravy vzhledem k matrikám. Protože ve chvíli, kdy matriční úředník jméno zapisuje, tak samozřejmě zkontroluje, zda se znaky mohou používat, ale je již na jeho osobním usouzení, zda je použití jména vhodné.

A kvůli tomu vznikají soudní spory.

Příklad: V roce 1993 byl velký soud, jelikož rodiče se svoje dítě rozhodli pojmenovat Akuma悪魔. Oba znaky jsou použitelné, ale ve chvíli, kdy se spojí dohromady, vznikne problém s významem (akuma = démon, Satan, ďábel)

------
Článek zpracován na základě přednášky Mgr. Tereza Nakayi "Specifika japonských osobních jmen" ze dne 13. 2. 2013

Camellia