Seth et Holth

Žánr: psychopatická psychedelie
Rok: 1993
Dělka: 43 minut
Přístupnost: 15+ (minimálně..)

Námět: hide
Scénář: Hideaki Utsumi
Hudba: hide
Texty písní: Tusk

Hrají
hide (X Japan) - Seth
Tusk (Zi:Kill) - Holth

Film je založen na povídce, kterou napsal kytarista skupiny X Japan, hide.

Celý děj je vykreslen v metaforách, takže nad ním musíte trochu přemýšlet. Abyste pochopili některé scény, musíte být zřejmě tak trochu blázen. Upřímně, je to docela psycho a nic pro úplně slabé povahy. Jsou tam občasné krvavé scény a sexuální narážky, ale celkový podtext je svým způsobem romantický.

Na filmu se mi líbilo i vizuální zpracování (co se taky dá čekat od Visual Kei hudebníků). Ikdyž je tam docela znát to, že je film už 20 let starý. V dnešní době se dá s efekty pracovat líp...

BTW, při sledování jsem trpěla opakovaným deja-vu.

Děj (spoiler)

Příběh se odehrává ve sféře, zvané Athum. Je to místo, kde neexistuje čas ani pomíjivost, zlo ani utrpení. Všechno splývá v jednotný celek, kterému vládne mír. Tento svět je jednoduše synonymem nekonečného štěstí. A na tomto místě žijí dvě bytosti - Seth a Holth. Žijí si svým vlastním způsobem klidný a nerušený život. Komunikují pomocí krve, vzájemně si pronikají do myšlenek a milují se olizováním svých očí.

Jednoho dne se však v Holthově hlavě začnou rodit otázky. Jsou na světě sami? Existují i jiné sféry a bytosti?  Jaké asi můžou být?

Jelikož jim Athum nemůže dát odpověď, stane se, že se přenesou na Zemi - přímo doprostřed rušného Tokia. Ocitají se tak ve světě plném nepříjemného hluku a světla, ve světě, který vůbec nechápou. Všude kolem se setkávají s dříve nepoznaným utrpením. A neúnosně je fascinují křesťanské kříže.

Na Zemi se snaží dostat do kontaktu s ostatními lidmi, těm však jejich způsob "krvavé" komunikace není zrovna vlastní.

Seth a Holth se cítí naprosto ztraceni. Nemohou unést tíhu světa, který je sráží k zemi. Touží se vrátit zpět, ale zatím jen bezcílně bloudí novým, krutým prostředím. Vrchol všeho nastane, když znásilní jednu ženu (a předpokládám, že to udělali proto, aby zjistili, co jsou ti lidi sakra zač). Společnost je kvůli tomu nejprve uvězní a nakonec jsou upáleni.

Po smrti se opět navrací do Athum. Poznání v nich však nadále zůstává a jejich duševní nevinnost je ztracena. Nic už není jako dřív. V závěrečné scéně Holth vytahuje novorozence z jakési podivné umělé vagíny (to je asi jediná scéna, kterou jsem nepochopila).

Holth

Seth